sv. Ludvík Grignion de Montfort / út 28. duben 2015

Narodil se v bretaňské obci Montfort. V Paříži se stal knězem. Učil o cestě sv... (pokračování)

Islámská univerzita Al Azhar odsoudila vraždu etiopských křesťanů

Vraždu 28 etiopských křesťanů v Libyi, kterou dokumentují záběry šířené tzv. Islámským státem, odsoudila také káhirská islámská univerzita Al Azhar. Její vrchní imám Ahmend Al Tajíb prohlásil, že „nenávistný zločin, kterého se dopustila teroristická skupina Daesh, odporuje každému náboženství, zákonu a mravům“.

Budoucnost světových náboženství: Odhady růstu populace 2010–2050

Náboženský profil světa se rychle mění, což je způsobeno především rozdíly v porodnosti a velikosti mladé populace mezi hlavními světovými náboženstvími a také počtem lidí, kteří mění své náboženství. Během příštích čtyř desetiletí křesťané zůstanou největší náboženskou skupinou, ale islám bude růst rychleji než ostatní velká náboženství. Bude-li současný trend pokračovat, do roku 2050...

Cor Unum v Iráku: setkání s uprchlíky a humanitárními pracovníky

Otec Segundo Tejado Munoz se navrátil do Vatikánu z mise, při níž navštívil uprchlíky v Iráku, a přinesl svědectví o naději a zoufalství milionů lidí na útěku před válkou a pronásledováním.

Bude farář Byles kanonizován?

Thomas Byles (1870-1912), katolický duchovní, který zahynul na Titaniku, by podle přání své obce měl být kanonizován. Nynější farář jeho obce, Chippingu Ongaru v hrabství Essex, řekl: „Doufáme, že se k němu modlí lidé v nouzi po celém světě.“

20. století – masakry křesťanů na Blízkém východě

V souvislosti s jubileem genocidy Arménů (1915) sílí volání po vytvoření chráněné zóny pro křesťany a další menšiny – Armény, Assyřany a řecké křesťany v Sýrii a Iráku. Bassam Išak, předseda syrské národní rady, řekl: „Setkali jsme se se čtyřmi stálými členy Rady bezpečnosti – USA, Británií, Francií a Ruskem – a žádali jsme je o vytvoření dočasné chráněné zóny pro křesťany, Jezídy a další menšiny v Iráku a v Sýrii.“ „Pro chráněnou zónu se v Generálním shromáždění OSN vyjádřilo 60 zemí, ale Turecko, Írán, Saúdská Arábie a Sýrie jsou proti.“

Papež Benedikt XV. proti genocidě Arménů

Dosud nezveřejněné dokumenty z vatikánského soukromého archivu dokládají, že papež Benedikt XV. se už od roku 1915 snažil intervenovat ve prospěch pronásledovaných Arménů. Vyplývá to z nově vydané knihy historika Michaela Hesemana, která dokládá papežovu snahu po ukončení protiarrménských krutostí.