blah. Karel Spinola, Šebestián Kimura a 50 druhů, mučedníci Je považován za pražského rodáka a jeho matka byla českou šlechtičnou. Otec byl Ital a Karel v Itálii vystudoval a vstoupil k jezuitům. Jako řádový kněz odjel do misií v Japonsku, kde po 20tiletém působení a utrpení skonal v plamenech na Svatém vršku u Nagasaki.
S ním bylo dvěma způsoby popraveno dalších 51 mučedníků. Martyrologium staví do jejich čela Šebestiána Kimuru a Františka Moralese. Mezi 22 mučedníky pozvolna usmrcenými žárem z ohně bylo z řeholníků 9 jezuitů, 7 dominikánů a 3 františkáni. Ostatní byli jejich pomocníky. Mezi dalšími 30ti popravenými křesťany z Nagasaki byly celé rodiny s dětmi od tří do dvanácti let.... [pokračování]
Charles Darwin (I.): Zrození legendy o geniálním vědci
Charles Darwin se narodil roku 1809 poblíž anglického Shrewsbury do světa bohatství a všech s ním spojených privilegií; a toto bohatství, které později významně rozmnožil díky své usilovné spořivosti, mu dovolilo stát se jedním z nejvlivnějších myslitelů v dějinách, člověkem, kterému se přičítá zformulování teorie evoluce.
Darwinovi rodiče
Jeho otec Robert Darwin byl volnomyšlenkář, syn uznávaného básníka, volnomyšlenkářského lékaře, buřiče a bohéma Erasma Darwina. Matka Susannah byla dcerou slavného a zámožného Jossiaha Wedgwooda, výrobce porcelánu a unitáře, odpadlíka od anglikánství.
Ve stínu Francouzské revoluce, která začala přesně před dvaceti lety, byli volnomyšlenkáři, odpadlíci od anglikánské církve (kteří si říkali Nesouhlasící) a zastánci širší demokracie považováni za podezřelé, a proto se Robert a Susannah rozhodli nechat Charlese pokřtít v anglikánském kostele. Přesto zůstala Susannah věrná rodinnému unitářství a vodila Charlese každou neděli do unitářských modliteben. Zemřela, když mu bylo pouhých osm let, a roli matky v péči o chlapce převzaly jeho sestry.
Dětství a mládí
Od nejútlejšího věku byl Charles zaníceným sběratelem všelijakých přírodních exemplářů a raději trávil hodiny ve své provizorní laboratoři v kůlně, než aby studoval latinské a řecké klasiky, považované za součást vzdělání dětí z jeho sociálních poměrů. Rovněž miloval lov. Proto nepřekvapí, že jeho školní prospěch nebyl nikterak slavný. Nezajímáš se o nic jiného než střílení, psy a chytání krys, hřímal na něj jeho přehnaně kritický otec, a budeš ostudou svou i celé naší rodiny. Terapií, kterou otec vymyslel, bylo dovést Charlese k tomu, aby se stal jako otec a děd lékařem a když mu bylo šestnáct, Charles začal chodit se svým otcem Robertem na pochůzky za pacienty.
Studium medicíny
Mladý Darwin byl roku 1825 spolu se svým starším bratrem Erasmem poslán na studia medicíny do Edinburku, kde mohli studovat i Nesouhlasící; ti by se nedostali na slavnější učiliště v Oxfordu a Cambrigde, kde by se museli slavnostně přihlásit k Devětatřiceti článkům anglikánské církve. V Edinburku se Charles zapojil do politického hnutí whigů, liberálního křídla anglické politiky prosazujícího náboženskou svobodu, rozšíření volebního práva a zrušení otroctví. Studia medicíny se mu však příliš nedařila, též protože nesnášel pohled na nemocné a zejména se mu dělalo zle jen při pomyšlení na operaci. Po čase se seznámil s významným mykologem své doby Robertem Grantem, který byl zastáncem evoluce, neboli transmutace, jak se tehdy tato teorie Jean-Baptist Lamarcka nazývala. Ve druhém roce studií se Darwin aktivně zapojil do činnosti studentských přírodovědeckých společností, zejména Plinian Society.
Studium teologie
Jak se dalo očekávat, Robert Darwin nebyl zrovna nadšený studijními výsledky svého syna a ač sám bezvěrec, přesvědčil Charlese, aby studoval v cambridgeské Christ’s College teologii a připravil se na dráhu duchovního anglikánské církve. To byla totiž běžná cesta, po které se vydávali synové z bohatých rodin, kteří nevynikali zvláštními schopnostmi. Po venkovském duchovním se tehdy požadovalo minimum věroučné přesnosti a měl navíc velmi mnoho volného času, což se dalo skloubit s Charlesovými přírodovědnými zájmy. Na Cambridgi byl Charles uchvácen studií od Williama Paley Důkazy křesťanství, textem, který předkládá (a dokládá) postulát Božího záměru v přírodě. Přesto po asi deseti letech Charles Darwin tyto argumenty zcela popírá a snaží se je vyvrátit, stejně jako vykořenit ze svých myšlenek jakékoli zmínky o Bohu. I přes nevalný zájem o teologii získává Darwin roku 1831 bakalářský titul, ale jeho nadšení pro přírodní vědy, zejména botaniku a geologii, vrcholí.
Plavba na lodi Beagle
Mezníkem v životě Charlese Darwina se stává nabídka, aby jako přírodovědec doprovázel kapitána Roberta FitzRoye při výzkumu jihoamerických břehů. Po několikerém odložení vyplouvá v prosinci 1831 proslulá loď Beagle. Darwin nachází obrovské fosilie vyhynulých druhů; poznává přírodní národy, které považuje za sotva odlišné šelmám; čte a přijímá argumenty Charlese Leylla, že geologické průzkumy hovoří pro stáří světa v řádu aspoň milionů let, což kontrastovalo s biblickým pohledem a přijímá názor svého někdejšího učitele Roberta Granta o postupném vývoji druhů. Když se v říjnu 1836 po pěti letech na cestách vrací domů, je z něj úplně jiný člověk.
Darwin si velmi brzy získal gloriolu nadějného vědce. Přestože mu nebylo ještě ani třicet, jeho jméno se stalo všeobecně známým. Plnil sbírky anglických muzeí bednami fosilií a krabicemi preparovaného hmyzu i obratlovců.
Dvojí intelektuální život
V této situaci je třeba pochopit, že si Darwin nemohl dovolit naplno vyslovit názory, které zastával. Uznávaní přírodovědci jeho doby evoluci vzhledem k chybějícím důkazům odmítali a tato teorie (kterou Darwin nevytvořil, ale jen přebral, jak ukážeme dále) byla spíše než vědou ideologií ateistů a radikálních liberálů. Z tohoto důvodu lze hovořit o dvojím intelektuálním životě Charlese Darwina: v soukromí horlivě pracoval na rozvoji evoluční teorie, na veřejnosti zatím zastával většinové postoje. Přijmeme-li tento úhel pohledu, zjistíme, že mnohé, co někteří autoři považují za překroucení či zneužití Darwinových myšlenek, bylo v nejlepším souladu s tím, jak tento vědec smýšlel. Byl například přesvědčen o zcela materiální povaze lidské osobnosti včetně složky intelektuálně-volní či duchovní. Tvrdil, že člověk se vyvinul z předka podobného opici; stejně tak morálku považoval za výsledek evoluce, která se náhodně vyvinula z ne-morality. Odmítal tedy koncept přirozeného zákona.
Mezitím Darwinův otec získal vhodnými investicemi dostatek prostředků, aby se syn mohl stát finančně nezávislým vědcem, který si mohl dovolit bez ohledu na kvalitu svých tezí rozsáhlou publikační a přednáškovou činnost i bádání v terénu.
Darwinovo manželství
Celkové vyčerpání, jakož i životní a názorové rozpory, vedly k tomu, že byl Darwin často nemocný a po obdobích skutečné tvůrčí exploze následovaly dny a týdny, kdy nečinně ležel v posteli. Rovněž v soukromém životě nebyl nikdy zcela šťastný. Z majetkových důvodů souhlasil se sňatkem se sestřenicí Emmou Wedgwoodovou; oddáni byli v lednu 1839. Své ženě se krátce po svatbě svěřil se svými pochybnostmi o křesťanství, materialismu a přesvědčení o transmutaci. Emma byla zpočátku šokována a cítila se pokořená a podvedená. Sama patřila k unitářům, kteří v té době měli daleko k jejich současnému synkretismu a byli, třebaže zvláštním, křesťanským společenstvím. Jeho členové byli hluboce přesvědčeni o posmrtných skutečnostech, tj. věčné spáse nebo věčném zavržení. A nebyla to obava o manželovu vědeckou prestiž, ale právě o jeho duši, která Emmu nikdy neopustila. I přes tyto problémy lze říci, že Darwinovi měli velmi pěkný vztah a měli spolu deset dětí, z nichž sedm přežilo kojenecký věk. Je paradoxem, že Darwin, který zformuloval svou nejznámější teorii o přírodním výběru, založenou na soutěži o přežití, ve které vítězí nejsilnější jedinci, měl prakticky všechny děti velmi neduživé. Charles Darwin se obával, že to může být způsobeno blízkým příbuzenským vztahem jeho rodokmenu a rodokmenu jeho ženy. Vyjádřil to ve svých spisech v pojednáních o škodlivých následcích příbuzenského rozmnožování a výhodách křížení.
Darwinova víra
Zatímco tajně pracoval na své teorii přirozeného výběru, současně psal o náboženství jako o domorodé strategii přežití, protože stále ještě věřil, že Bůh je ten nejvyšší zákonodárce. Darwinova víra v křesťanství postupně časem slábla, a se smrtí dcery Annie v roce 1851 nakonec vyhasla zcela. Sice nadále podporoval místní kostel a pomáhal s farní prací, o nedělích však dával přednost procházkám. V pozdějších letech, když byl tázán na svůj postoj k víře, prohlásil, že nikdy nebyl ateista ve smyslu popření existence Boha, a že obecně se dá říci: Agnostický by byl správnější popis mého duševního stavu.
Tento poměrně rozsáhlý životopisný úvod je důležitý pro pochopení okolností, za nichž Darwin během první poloviny svého života dospěl k svým teoriím. Zbývá nám ukázat, k jak bizarním teoriím tento vědec dospěl a čím je měl podložené. Otvírá se před námi fascinující svět zákoutí a slepých uliček vědy, jejichž rozvinutí (a tedy nikoli zneužití) mělo v následujících 150 letech přinést neblahé plody. Ukážeme rovněž, nakolik věrohodné byly důkazy, které Charles Darwin používal. Je třeba dodat, že teorie Charlese Darwina byly jistě motivovány dobrými úmysly a byly výsledkem upřímného hledání. Světská sláva a stále hlubší vykořenění z křesťanství však zcela znehodnotily vše dobré, čím tento muž přispěl rozvoji vědy.
Josef Mudra
(pokračování příště)
Seriál vzniká podle knihy
Donald De Marco Benjamin Wiker: The Architects of the Culture of Death.
Zarazil mne článek Jana Fingerlanda ze 12. května, zaměřený na papeže Benedikta XVI. a jeho cestu do Jordánska a Izraele.
Tvrdí, že "podle některých názorů" Pius XII. mlčel k vyhlazování Židů, aniž by uvedl, že opačné názory se opírají o pádné historické argumenty: ze židovských historiků lze uvést např. Martin»»»
Řím s Jeruzalémem si kolem krku nepadnou
Benedikt XVI. přijel do Izraele! Snad ani cesta do Saúdské Arábie, Spojených států a Ruska zároveň by nemohla vyvolat takový zájem jako současná cesta papeže do Izraele. Pondělní návštěva v památníku obětem holokaustu Jad Vašem nebo jeho výroky o nepřijatelnosti antisemitismu»»»
Milí přátelé misií, v této chvíli bych Vám chtěl z celého srdce poděkovat za Vaši pomoc, kterou jste v uplynulém roce 2008 poskytli misiím prostřednictvím Papežských misijních děl. Mám opravdu velkou radost, protože kromě množství modliteb a bohatého duchovního přispění se ve srovnání s předchozím rokem vybralo na misie o 3 miliony Kč více, tedy rekordních přes 29 milionů Kč! Všechno naše misijní snažení je konkrétním projevem lásky a podanou pomocnou rukou potřebným a trpícím lidem. Minulý rok jsme přispěli na více než 900 bohoslovců v 16 seminářích do Ugandy, Malawi, Bangladéše a Papuy-Nové Guineje. Podpořili jsme též Dílo šíření víry a tím nutné opravy a stavby učeben, kostelů, kaplí, klášterů, far a duchovních center, mediální projekty, formační programy pro řeholníky, nákup počítačů, solárních panelů, nádrží na pitnou vodu, apod. V rámci 61 projektů Papežského misijního díla dětí jsme poslali do Ugandy, Malawi, Zambie, Angoly, Jamajky, Bangladéše, Indie a Papuy-Nová Guineje životně nutnou pomoc pro téměř 200.000 chudých dětí. Lidé z misií vyjadřují vděčnost svými denními modlitbami za dobrodince. Spoléhám a těším se »»»
Zrušení exkomunikace čtyř biskupů, vysvěcených v roce 1988 arcibiskupem Lefebvrem bez pověření Apoštolského stolce, vyvolalo z mnoha důvodů uvnitř i mimo katolickou církev tak živou diskusi, jaká již nebyla delší dobu zaznamenána. Mnozí biskupové byli zaskočeni událostí, která se projevila jako nečekaně složitá pro pozitivní včlenění do záležitostí a úkolů současné církve. I když mnozí biskupové a věřící byli v zásadě ochotni hodnotit krok papeže ke smíření pozitivně, otázka, zda podobné gesto skutečně reaguje na naléhavé problémy života z víry v současné době, se přesto objevila. Některé skupiny naopak otevřeně obviňovaly papeže z toho, že se chce vrátit zpět před koncil. Rozpoutala se vlna silných protestů, které odhalily rány, jež se netýkají jen dané situace. Obracím se tedy k vám, drazí spolubratři, se slovy, jež mají objasnit a pomoci pochopit úmysly»»»
Una lezione dal medioevoSe il motore è difettoso servono freni buoni
Nel pomeriggio di lunedì 16 febbraio, presso la Pontificia Università Gregoriana, viene presentato il libro Introspezione medievale. L'analisi dei vizi in san Tommaso d'Aquino di Samuele Sangalli (Città del Vaticano, Libreria Editrice Vaticana, 2009, pag»»»
Rovnost pohlaví končí v pekle
Zdroj: Lidové noviny
Datum vydání: 19.2.2009
Odkaz: http://www.lidovky.cz/
Ročník: 22
Číslo: 42
Strana: 7
Autor: LUBOŠ PALATA
Rubrika: Svět
Mutace: Celostátní
Pořadí: 4
Oblast: Celostátní deníky
VATIKÁN/PRAHA Muži a ženy si jsou i podle učení katolické církve rovni, al»»»
Někdy se stane, že reakce na určité rozhodnutí vypovídají více než rozhodnutí samo. Tak je tomu i v případě zrušení exkomunikace lefébvristických biskupů a pokusu biskupa Williamsona tento proces torpédovat nehorázným prohlášením o neexistenci plynových komor v nacistických vyhlazovacích táborech.
Novináři, kte»»»
kardinál Ennio Antonelli, předseda Papežské rady pro rodinu
Praha, 6. února 2009
1) Rodina a vývoj
Děkuji panu Petru Nečasovi, místopředsedovi vlády a ministru práce a sociálních věcí České republiky, za tuto konferenci s názvem "Rodičovská péče o děti a politika zaměstnanosti".
Ze zájmu politiky o toto téma vyplývá»»»
Dne 12. 3. 2009 byl ve Vatikánu zveřejněn list papeže Benedikta XVI. biskupům katolické církve, v němž papež vysvětluje svoje pohnutky, které ho vedly k rozhodnutí zrušit exkomunikaci čtyř lefebvristických biskupů.
Drazí spolubratři v biskupské službě!
Zrušení exkomunikace čtyř biskupů, vysvěcených v roce 1988»»»
Vláda ČR se k 1. lednu 2009 ujala předsednictví v Radě EU jako první země z bývalého Varšavského paktu s mottem Evropa bez bariér, které je velmi aktuální v době, kdy ve společnosti převládají tendence k individualismu. Domníváme se, že k překonávání bariér je zapotřebí úcta a respekt k odlišnosti druhého. Tento pos»»»
Z obsahu RC Monitoru: Klíčem k rovnováze je vztah s Kristem,čtenářský dopis Petra Jílka KCLJ,Alfred Kinsey: Vědecký obhájce (vlastních) deviací,Děti v ohrožení: publicistika ČT za hranou pornografie,čtenářský dopis P. Dokl...
Internetový zpravodajský server Res Claritatis přináší aktuální zpravodajství z katolického světa pod záštitou České dominikánské provincie. Server je zaměřen na osvětu široké veřejnosti v oblasti života a postojů římskokatolické Církve jako prevence náboženské nesnášenlivosti a xenofobie.
