Vatikán: Krok k blahořečení Pia není nepřátelský akt vůči židům
Papež Benedikt XVI. v sobotu podepsal dekret, jímž přiblížil Piovo blahořečení. Židovské obce v Německu a Francii to ostře kritizovaly. Podle nich někdejší papež mlčel k nacistickému vyhlazování Židů. Zástupci izraelského Hlavního rabinátu však hodlají ve svém dialogu s papežem pokračovat. Vatikán v prohlášení uvedl, že "hrdinské ctnosti" Pia XII., který stál v čele katolické církve v letech 1939 až 1958, se týkaly jeho vztahu k Bohu a jeho víry, "ne ale hodnocení historického dosahu všech jeho konkrétních rozhodnutí". Téhož dne, co podepsal dekret o Piovi XII., podepsal Benedikt stejný dokument týkající se i Jana Pavla II. Ten by mohl být blahořečen v říjnu 2010, kdy uplyne 32 let od zahájení jeho pontifikátu (16. října 1978). Vatikánský mluvčí Federico Lombardi dnes ujistil, že obě kauzy jsou na sobě nezávislé a v žádném případě to neznamená, že by oba papežové byli blahořečeni ve stejnou dobu. Tím Vatikán přesně odpovídá na dvě podmínky, které si kladla židovská komunita k tomu, aby se mohla uskutečnit papežova návštěva v římské synagoze 17. ledna, která má symbolický význam, soudí analytik Marco Politi pro list Il Fatto. Jde o to za prvé vyhnout se tomu, aby byl Pius XII. beatifikován 16. října, kdy si komunita připomíná výročí deportace Židů z Říma v roce 1943. Za druhé jde o to, aby se jasně vysvětlilo, že blahořečení je uznáním křesťanských postojů a že nejde o pozitivní politický a historický soud o Piovi. "Vážím si toho, jak Vatikán příhodně a pečlivě reagoval na některé otázky, které jsou pro židovskou komunitu zásadní," uvedl římský velký rabín Riccardo Di Segni v dnešním prohlášení pro tisk. "Nechceme ani vytvářet krizi se Svatým stolcem, ani se nechceme vměšovat do vnitřních záležitostí církve," řekl generální ředitel izraelského Hlavního rabinátu Oded Wiener. Přesto označil papežův krok k uspíšení blahořečení Pia XII. za politováníhodný. Benedikt ve svém dekretu uznal Pia za ctnostného. Naplnil se tak další stupeň k blahořečení, tedy "prvnímu velkému kroku ke svatosti", uvedla agentura AP. Pius XII. by mohl být podle vatikánologa Bruna Bartoloniho blahořečen ještě dříve než Jan Pavel II., protože má více uznaných zázraků. Do roku 1968 jich podle něho bylo na tucet. Podle generálního tajemníka Ústřední rady židů v Německu Stephana Kramera se katolická církev svým postupem snaží "napsat jiné dějiny" a nepřipustit žádnou vědeckou debatu o Piovi. Vatikán neotevřel ani svůj archiv a nezpřístupnil dokumenty, které se Piova pontifikátu týkají. Právě na archivy se odvolává Benedikt XVI., který v Německu za druhé světové války vyrůstal. Pia XII. se několikrát veřejně zastal. Podle něj katolická církev poskytla azyl mnoha Židům a papež údajně mlčel, aby jejich úděl ještě neztížil. Údiv a lítost nad nezájmem židovské strany o již dostupné dokumenty vatikánského archivu týkající se Pia XII. vyjádřil v úterý předseda Papežské rady pro jednotu křesťanů kardinál Walter Kasper pro italskou agenturu ANSA. Kardinál Kasper, který je také zodpovědný za židovsko-katolický dialog, upozornil, že ve vatikánském archivu jsou již přístupné materiály z doby, která bezprostředně předcházela pontifikátu Pia XII., a z nichž je možno vyčíst, co si budoucí papež myslel o nacismu a antisemitismu. Připomněl, že do roku 1939 se udály takové události, jako byla křišťálová noc v Německu nebo zavedení rasových zákonů v Itálii. Kardinál Kasper má za to, že archivy z doby druhé světové války budou zpřístupněny v průběhu pěti let. KOMENTÁŘ KE ZPRÁVĚ: Rozsáhlá dezinformační kampaň, kterou zahájili sovětští propagandisté koncem padesátých a počátkem šedesátých let minulého století, stále - jak vidno - pokračuje.
Vydáno: 23.12.2009 21:49, Zdroj: ČTK Odhlásit či přihlásit se k odebírání zpráv je možné přímo na serveru http://claritatis.cz. |
